Když prsa onemocní

Dnes navážeme na předešlý článek. Chci, abyste věděli ( snad to čtou ženy i muži), že vám poskytuji rady z vlastní zkušenosti. Ano. Prošla jsem touto těžkou zkouškou. A snad jsem i zvítězila. Zatím tomu vše nasvědčuje.

Přestože jsem chodila na pravidelné kontroly, pravidelně podstupovala vyšetření mamografem a sono prsů, lékaři konstatovali, že není důvod ke znepokojení. Až při jednom vyšetření sonografickém se objevilo ,, zmnožení mikrokalcifikací“, jak bylo uvedeno v lékařské zprávě. Kontrola za 3 měsíce.

Moje lékařka na gynekologii zbystřila a poslala mě do Mamologické poradny. Zde se také lékaři nejevilo nic podezřelého. Znovu kontrola za 3 měsíce. Lékař byl velmi pečlivý, udělal znovu sono a mamograf. Manuálně vyšetřil mé prsy. Domluvili jsme se, že si přijdu na 1-2 dny  poležet do nemocnice, kde si vezmou vzorek tkáně na vyšetření.

Na 99,9% tam nic nebude. Ta slova slyším dodnes.

Ani ve dnech těsně po zákroku mi nikdo neřekl, jestli se v mém těle  opravdu něco děje. Až teprve při jedné z dalších kontrol mi byla sdělena diagnoza. ,, Tak tam jsou pozitivní buňky. Sestřička vám řekne, kdy přijdete na další zákrok atd.“

Byla jsem v šoku. Sdělení té diagnozy mi připadalo necitlivé. Jako kdyby mi řekli , že mám virózu. Sedla jsem si před ordinaci, čekala na zprávu a další informace a po tváři mi tekly proudy slz. Jakýsi útvar v mém těle, velký jako hrášek ,mě připraví o můj život!

Nějaká sestřička, která kolem mě procházela chodbou se mě zeptala, co se mi stalo. Odpověděla jsem jí, že asi brzy chcípnu. Byla jsem v tu chvíli sama s mými roztěkanými a černými myšlenkami sama. Hlavou se mi honily otázky, kolik času mi zbývá, co děti, rodiče, manžel. Jestli budu mít bolesti, jak dlouho to budu muset snášet a mnoho dalších.

Prostě se mě zmocnila panika.

Do měsíce od prvního zákroku jsem šla na další. Odstranění mízních uzlin. Následovala různá vyšetření.  Uzliny byly bez zhoubných buněk. Alespoň trochu pozitivního. Naplánované ozařování by mělo započít téměř až za dva měsíce! Nemocných je hodně. Nechají v mém těle další buňky páchat další zlo? Zas ty myšlenky. Vkrádají se, nechtějí z mé hlavy pryč! Nechci je!

Byl podzim, tak jsem hrabala listí na zahradě i se stehy v podpaží. Snažila jsem se rozptýlit jakoukoli prací. A uspořádat si domácnost. Stále ještě byly chvíle, které provázel pláč a strach a nevím, co ještě.

Koupila jsem si i nějakou literaturu, abych měla více informací. A to jsem bývala zdravotní sestrou.

Opravdu vás napadají otázky typu: proč já, proč teď, kolik času mi zbývá, dostanu se z toho? Proces přijetí té diagnózy probíhal ve třech fázích. První byla ta beznaděj a ochromení strachem. Druhá fáze mě nutila k tomu, abych si ten čas, který mi zbývá, užila naplno. Třetí fáze byl ten boj! Řekla jsem si, že mě tak lehko ta mrcha nemoc nedostane a budu bojovat!

Nastal čas ozařování. Celých sedm týdnů. Pouze o víkendech jsem měla pauzu. Starala jsem se o svůj nemocný prs. Mazala, aby ozařovaná kůže nebyla tak spálená. Ke konci stejně byla, ale udělala jsem pro to maximum.

V té době jsem vedla hodiny Aerobiku a dalších druhů cvičení. Nepřestala jsem ani při ozařování, přestože mi to lékařka nedoporučovala. Mně to ale psychicky nesmírně pomáhalo. Poslouchala jsem hudbu, četla, pracovala na zahrádce, natírala okna a dveře v domě.

Dnes jsem třináct let po operaci. Chodím pravidelně na mamografické a sonografické vyšetření. Vždy mám jakousi rozechvělost, než se dozvím, jestli je všechno O.K.  Můj prs je trochu zdeformovaný a jinak velký než ten druhý. Ale žiju! A nakonec ho mám ráda i takový, jaký je! Je stále můj. Raduji se z maličkostí a spoustu věcí neřeším. Pracuji, sportuji, věnuji se svýn zálibám.

Chci všem, které toto potká doporučit, aby každopádně bojovali za svůj život. Aby ho žili na plný plyn. Scházejte se s kamarády. Věnujte se svým koníčkům. Užívejte čas se svými blízskými.

Nechte se pravidelně vyšetřit a také si sami prsy ( tuto nemoc mívají i muži, proto měkké i) vyšetřujte pohledem i pohmatem.

Když se tato diagnóza ( nedej Bože) objeví, snažte se nepropadat panice jako já. V dnešní době už je léčba zase o krok vpřed. Dělejte běžné činnosti, když vám to tělo dovolí. Stres se snažte vyřadit ze svého života. Stresem může být i nečinnost, jestliže jste předtím byli aktivní. Dělejte činnosti, jako když jste byli zdraví. Nemyslím tím samozřejmě extrémy.

A věřte, že se z toho můžete dostat. Je spousta lidí, kteří vám mohou pomoci.  Hlavně rodina, kamarádi, různé spolky atd.

Přeji všem pevné zdraví a optimismus.

Pár odkazů:

www.projekt35.cz/samovysetreni-prsu.php,  http://www.rakovinaprsu.cz/rady/knihy-rozhovory-apod/samovysetreni-prsu-old/,  http://www.krokuz.cz/temata/rakovina-prsu/,  http://www.mamo.cz/index.php?pg=pro-verejnost–rakovina-prsu–samovysetreni-prsu

 

Samovyšetření prsů

Samovyšetřování prsů je důležitou součástí péče o zdraví ženy. V případě vzniku nádorového onemocnění prsu je podstatný časný záchyt, který několikanásobně zvýší pravděpodobnost úspěšné léčby. Velikost nádoru bývá rozhodující. Proto by měla každá žena provádět pravidelně kontrolu svých prsů, bez ohledu na věk. Toto onemocnění může ohrozit i velmi mladé ženy.

  • provádět by je měly všechny ženy a dívky, hned po zahájení pravidelného menstruačního cyklu,
  • vyšetření se provádí 1x za měsíc, nejlépe 7. den po ukončení menstruace, v době, kdy se prsní žláza dobře prohmatává,
  • ženy, které již nemenstruují, mohou provádět vyšetření kterýkoli den v měsíci,
  • při pravidelném provádění budete techniku ovládat a samotné prohmatání vám nezabere více času než 10 minut proklik na návod – Jak při samovyšetření postupovat

Jak při samovyšetřování postupovat

1. krok – před zrcadlem

  • Svlékněte se do půl těla, nechte paže volně podél těla a pečlivě sledujte pohledem velikost a tvar prsů. Všímejte si, zda se na pokožce prsů neobjevují vtažená místa nebo naopak vyklenutí, popřípadě zarudnutí nebo zvětšená cévní kresba.
  • Zvedněte obě ruce nad hlavu a prohlédněte si prsa z různých úhlů. Pozorně si prohlédněte prsní dvorce a bradavky, všimněte si, jestli nejsou vpáčeny, nekrvácejí nebo z nich nevytéká tekutina.

2. krok – v leže na lůžku

  • Lehněte si na záda, hlavu si položte na polštář. Levé rameno si podložte stočeným ručníkem, levou ruku si dejte pod hlavu. Pravou rukou prohmatávejte prs tak, že máte prsty natažené těsně u sebe a používáte celé plochy prstů, ne pouze bříška. Rozdělte si pomyslně prs na čtyři části. Prohmatávání začněte v horní vnitřní části, u hrudní kosti. Jemně, ale pevně zmačkněte a malými krouživými pohyby prohmatejte celou „čtvrtku“ prsu. Všímejte si jakékoli „zatvrdlinky“ a neobvyklých tvarů a prohmatejte prs až k bradavce. Prohmatejte také prsní dvorec a bradavku. Všímejte si, zda se při prohmatávání dvorce a bradavky neobjeví výtok nebo krvácení.
  • Stejným způsobem prohmatejte i dolní vnitřní „čtvrtku“ prsu, opět začněte od hrudní kosti směrem k bradavce.
  • Po prohmatání vnitřní poloviny prsu si položte ruku podél těla a stejným způsobem prohmatejte dolní a posléze horní „čtvrtku“ prsu.
  • Na závěr prohmatejte celou plochou prstů podpažní jamku. I v ní můžete nahmatat bulku, uzlík nebo nalézt plošné zarudnutí.
  • Stejným způsobem prohmatejte i pravý prs.

3. krok – na lůžku v sedě

  • Posaďte se na lůžku, při vyšetření levého prsu si dejte levou ruku v bok a stejným způsobem si prohmatejte všechny čtyři „čtvrtky“ prsů, začněte v horní vnitřní části. Pohmatem vyšetřete prsní dvorec a bradavku. Stejným způsobem vyšetřete i pravý prs.

4. krok – zjištění a závěr

  • v případě že nezjistíte žádné změny v prsu a jeho okolí, opakujte samovyšetření opět za měsíc,
  • ať si nahmatáte jakoukoli „bulku, zatvrdlinku“ v prsu, nebo objevíte „zčervenání“ pokožky, vtažení bradavky či výtok z ní, neváhejte a navštivte mammologickou poradnu,
  • rozhodně nepodléhejte panice, v prsní žláze se mohou objevit útvary různého druhu a nemusí to být vždy zhoubný nádor, je však bezpodmínečně nutné, aby to posoudil lékař.

Vladimíra Čížková

Mým posláním je práce s lidmi. Vím, že umím a chci pomáhat lidem o sebe pečovat. Můj příběh si přečtěte zde>>

Komentáře